Popis
Větřidlo je pachová návnada na různé druhy lovné zvěře. Vyrábí se ve formě aromatické tekutiny (anýz, jablko, rybina a další) nebo pasty (humr).
Lov pomocí větřidel je obdobný, jako lov s použitím vábení zvěře. Proto aby byl úspěšný, musí splňovat několik podmínek.
1) v dané lokalitě se musí nacházet zvěř
2) vábicí látka musí být pro danou zvěř lákavá
3) dobrý vítr
Důvody použití:
- Co nejrychleji nalákat zvěř na nově založené vnadiště.
- Zatraktivnit stávající vnadiště.
- Přilákat zvěř v momentě lovu ( např. lov jelení zvěře na průseku v rozsáhlých mlazinách, lov divočáků a lišek v otevřeném prostoru).
- Eliminovat lidský pach (anýz).
Jaké druhy větřidel na jaké druhy zvěře?
kukuřice, pigamex, uzená makrela, rybina, švestka, anýz, jablko: černá zvěř
jablko, švestka: jelení a dančí zvěř
anýz, pigamex: mufloní zvěř
rybina, uzená makrela: lišky, kuny
Bukový dehet: černá zvěř v létě, nejvíce kňouři, kteří nasekávají zbraněmi kůru stromů ronící pryskyřici (ideální mazat dehet na smrky nebo borovice u kališť, ale i u vnadišť). Dále jelení zvěř v léťě.
Aplikace
Vnadiště
Větřidlo je vhodné nakapat na nasákavé materiály (kůra stromů, pařezy, zatlučené kůly apod.) na více míst kolem vnadiště, v různých výškách tak, aby vábící látka zavětřila co největší prostor. Například do hnilého pařezu zapíchnout suchý klacek 30-50 cm vysoký pokapat větřidlem vrchol klacku a pařez. Kolem kořenových náběhů nasypat půl kýble kukuřice nebo ovsa.
Bukovým dehtem potřít strom do výšky cca 80 cm a opět k němu nasypat malou dávku krmení.
Aplikace větřidla v momentě lovu
Před posed cca 50m nakapat větřidlo na 1 - 3 různě vysoké kůly k nimž nasypeme malé množství krmení. Vhodné pro lov v otevřené krajině ideálně s bočním větrem.
Například lov lišek: V igelitovém pytlíku promícháme psí granule s větřidlem makrely nebo rybiny a poházíme je po louce nebo poli na vzdálenosti na dostřel od posedu.
Eliminace lidského pachu
Anýzem pokapeme žebřík posedu,boty a opěrku či okénko kazatelny. Při čekání na zemi v kamufláži u ochozu zvěře nakapat na boty, nejbližší stromy, pařezy nebo větve.
Zkušenosti z praxe
Vylákání černé zvěře z lánu kukuřice
V létě v době zrání kukuřice jsem na louce přilehlé k lánu kukuřice nakapal na tři různě vysoké dřevěné kůly větřidlo s arómatem rybiny. Rybinu jsem zvolil proto, abych divočáky nalákal na něco, čeho mají nedostatek. Určitě by byl nesmysl lákat zvěř z kukuřičného lánu větřidlem kukuřice. Aplikaci jsem provedl tři hodiny před začátkem čekané. Po hodině čekání vyběhli z pole kukuřice tři divočáci a namířili si to přímo k zatlučeným kůlům. Mezi kůly jsem pohodil trochu krmení (pečivo a vnitřnosti z ryb). Při této čekané se mi podařilo ulovit dva divočáky.
Pozorování jelena
V říjnu jsem použil větřidlo za účelem nalákání černé zvěře na vnadiště. Teplota dosahovala deseti stupňů nad nulou a vanul mírný boční vítr. Z nedostatku času jsem větřidlo nakapal až cestou na posed, na zatlučený kůl umístěný asi třicet metrů od vnadiště. Z posedu jsem měl výhled na dvacetihektarovou louku obklopenou lesem. Asi po dvou hodinách čekání na opačném konci louky vytáhl jelen a pomalým krokem šel přes louku. Vnadiště míjel bokem na vzdálenost 300 m. Jakmile došel na vítr, který vál od kůlu s větřidlem, zastavil se, zavětřil, obrátil se o devadesát stupňů a vydal se směrem ke mně. Došel až ke kůlu a po krátké chvíli našel vnadiště. Pozoroval jsem ho nejméně pět minut, po té zatáhl do lesa.
Test bukového dehtu
V blízkosti posedu umístěného uprostřed smrkového osmdesátiletého lesa jsem natřel ve dvě hodiny odpoledne dva stromy od sebe vzdálených asi 30 m bukovým dehtem. Bylo slunné červencové počasí s mírným větrem. Okolo sedmé hodiny jsem dorazil na čekanou za účelem obeznání jelení zvěře v této lokalitě. Bukový dehet jsem zde použil spíše z rozmaru, nikde kolem nebylo žádné vnadiště. V půl deváté vyběhl z přilehlé mlaziny divočák a začal tryskem běhat mezi oběma natřenými stromy sem a tam. Dlouho jsem nečekal a divočáka ulovil.